Stále častěji se ke mně dostávají dotazy, zda při budování multisenzorické místnosti Snoezelen zachovat původní myšlenku a udělat vše bílé, nebo zda se přizpůsobit trendům a místnost vymalovat tlumenými pastelovými barvami a vybavení zvolit pestré, kontrastní, tak jak je nabízí mnoho dodavatelů např. pro mateřské školy…
Pokud disponuji možností mít pouze jednu místnost, jsem každopádně zastánce bílých místností. V případě, že mám možnost mít místností více, tak určitě bude každá jiná, nejlépe bílá, černá a barevná či tematická.
Vycházím jednak z teoretických poznatků aplikované neurologie a psychologie, ale především z vlastní zkušenosti z reakcí návštěvníků místností v centru Akropolis. Vždy se ptáme, v jakých místnostech se cítili nejlépe, jaké byly největším zážitkem… Pořadí je nejčastěji › bílá, černá, barevná, anebo druhá nejčastější odpověď › černá, bílá, barevná. Přitom „barevná místnost“ je velmi krásná, dříve jsme měli jenom ji a všichni byli nadšeni. Když ale člověk má možnost vyzkoušet si a zažít na vlastní kůži účinek jednotlivých typů místností, přehlasují smysly a vnímání všechny „rozumné“ argumenty pro barevné ladění místnosti. Takže proč bílou?
Až na několik málo výjimek, které vychází z potřeb klientů, přináší bílá místnost nejvíce výhod:
- bílá nejlépe odráží světlo, tudíž mohu volbou barvy světla přebarvit celou místnost,
- je nejvíce variabilní, proto ji mohu vybavit doplňky, závěsy v různých barvách, které mohu jednoduše měnit dle potřeby, sezóny, tématu, takže se neochuzuji o barevné naladění, a pokud se mně bílá omrzí (mně, coby pracovnici ve Snoezelen, klientům se téměř nikdy neomrzí, nejsou v ní tak často jako já 🙂 ,
- jednobarevné prostředí mi lépe umožní, aby si smysly odpočinuly a zaměřily se pouze
na jednu věc, kterou klientovi nabízím. Podnětné barevné prostředí mám všude kolem sebe, smysly jsou přetěžovány, proto je tak úlevné být v prostředí, kde je podnětů méně a mohu proto jít intenzivněji do hloubky prožitku.
Z mé zkušenosti volba tlumených barev zdí a barevné zařízení plyne i z nedostatku odvahy zařídit něco tak neobvyklého, protože se bojíme, že místnost nebude dostatečně podnětná, nebude působit přátelsky a útulně… Příčinou těchto obav je, že posuzujeme bílou místnost na základě naší každodenní zkušenosti. Bílá místnost působí za denního místa „klinicky“, při zařizování se na ni díváme v běžném osvětlení a v těchto podmínkách bílá opravdu nepůsobí přátelsky. Ale Snoezelen funguje za velmi rozdílných světelných podmínek… Vzpomeňte si, jak rozsvěcujeme různá světýlka a vstupujeme do „jiného světa“ 🙂
Z hlediska fyzikálních zákonů je vnímání barev v podmínkách tlumeného a barevného osvětlení velmi odlišné. Když zelenou sedačku osvítíte fialovým světlem, jakou barvu má… zelenou? Ne, vnímání barvy se mění. Není ani zelená, ani fialová, není ani jinak zajímavě barevná. Původní pestré barvy nejsou výrazné a pestré. Mají často neatraktivní neurčité barvy a především neodráží světlo v barvě, kterou chci pro daný program či téma využít. Ztrácím tím výrazný vizuální prvek připraveného, kontrolovaného prostředí. Barvy již nemáme pod kontrolou ani já ani klient, když má možnost pomocí interaktivního ovladače barvy měnit.
Při volbě barevných zařízení nábytku jsme nejčastěji ovlivněni pestrostí a jinakostí heren, tříd mateřských škol, dětských koutků, kde je nám také příjemně. Je to také „jiný svět“, ale není nastavitelný klientem, není tak variabilní. Proto se přikláním k bílým místnostem.
Ještě pro úplnost uvedu, kdy má opodstatnění barevné vymalování a zařízení multisenzorických místností. Je to v případech, kdy vstupuji s klienty do místnosti za běžného osvětlení, když mají klienti obavu ze vstupu do neznámých prostor. Jsou to často senioři, někdy s demencí, a jsou už unaveni z objevování dalších světů, chtějí si odpočinout. Nebo některé osoby s poruchou autistického spektra či úzkostnými stavy, hypersenzitivní lidé apod., kteří jsou neustále pod tlakem vjemů z okolního prostředí, a vstup do úplně jiného světa je pro ně stresující. V těchto případech je vhodnější mít místnost v příjemných barvách, vstupovat za běžného, lehce ztlumeného osvětlení a využít místnost, kde je jen omezené množství podnětů, které má klient pod kontrolou a nezatěžují jej. Prostředí je tak pro něj bezpečné, proto má jedinečnou možnost zrelaxovat a můžeme pak začít pracovat.
Příklad bílé místnosti v různém nasvícení – Snoezelen v centru Akropolis a Kaštánek
Příklad místnosti s barevným základem v tlumených barvách – Senior centrum Blansko – v přirozeném osvětlení a světelnými efekty
Přeji všem krásné zážitky v „jiném světě“ Snoezelen a těším se na další podněty a dotazy od Vás.
Dagmar Mega, lektorka Snoezelen a terapeutka